Uložte jezírko k zimnímu spánku

Abyste se s nimi na jaře opět ve zdraví setkali, jděte na to hned. První mrazy už jsou tady!
Samozřejmě nejsnazší to mají ti, kteří si ozdobili zahradu vodní plochou bez bohaté fauny a flóry. Stačí, když z jezírka vypustí vodu (a také ze všech přívodů a vývodů), naplní prázdnou nádrž pískem, listím nebo rašelinou a zakryjí ji. Rovněž musí vyndat veškerou techniku, protože by ji mrazy nenávratně zničily. UV lampu i filtry je třeba vysušit a uložit někam do sucha. To stejné platí i pro čerpadlo – pokud tedy nemáte jezírko hlubší než 80 centimetrů. Pečlivě ho očistěte a uložte do kyblíku s vodou kamkoliv, kde nemrzne.

Pokud v jezírku bydlí živí podnájemníci, vodu vypusťte jen zčásti a po vyčištění opět dopusťte. Čištění je nezbytné – odstraníte ze dna kaly a zbavíte vodu všech organických nečistot. Bez toho by zbytky rostlin, mrtvých živočichů a napadaného listí při rozkladu namíchaly toxický koktejl, který by speciálně pro ryby znamenal rozsudek smrti. Aby se to nestalo, použijte přípravek NA ŘASY-kontakt, který vyplaví na hladinu řasy, listí, bahno a další nečistoty, a také dodá do vody potřebný kyslík. A ještě něco: pokud je vaše jezírko obklopené vzrostlými listnatými stromy, zakryjte na podzim jeho hladinu speciální sítí, která spadané listí zadrží, a ušetříte si spoustu práce.

Hyacint se stěhuje

V případě vodní rostliny nejprve zjistěte, nakolik je ten který druh schopen odolat nižším teplotám a mrazu, a podle toho rozhodněte o případném přestěhování. Například vodní hyacinty, babelka, tropické druhy kapradiny vodní a některé druhy leknínů uvítají přesun do zimní zahrady, sklepa, garáže, podkroví. Nebo kamkoliv jinam, kde teplota neklesá pod 8°C a nepřesahuje 15°C a proniká tam alespoň trochu světla.

Naopak třeba některé druhy stulíku a leknínu a také voděnka mohou zůstat. I když i je čeká menší přesun – na dno, protože na hladině by nepřežily ani ony. Musíte jim dopřát správnou hloubku. Platí, že od 40 centimetrů (ještě lépe však 50 či 70 cm) hlouběji přečkají zimu v pohodě všechny mrazuvzdorné vodní a bahenní rostliny. Stačí jediné hlubší místo uprostřed jezírka, kam přesunete rostliny z mělčích částí.

Pokud máte v nádrži i rostliny, jejichž stonky rostou nad hladinu, zaschlé pak při případném zamrznutí hladiny poslouží jako skvělé „nosní dírky“ zajišťující kyslík všem přítomným.

Zahajte rybí dietu

Stejně jako rostliny jsou na zimu a mráz různě citlivé též ryby a želvy. Ještě před začátkem dlouhodobého poklesu teplot pod 0°C se běžné akvarijní rybky a teplomilné želvy s radostí přesunou na jiné vhodné místo (sklep, chodba apod.) o pokojové teplotě. Zvlášť se jim bude líbit v domácím akváriu, kde budete mít přehled o jejich zdravotním stavu a kvalitě vody. Nepohrdnou ale ani starou vanou nebo jinou větší nádobou (zavařovacím lahvím a umyvadlům se raději vyhněte.)

Ostatní zvířecí druhy zvyklé na naše klimatické podmínky, tedy české ryby jako kapr, lín, bílá ryba, sumec nebo amur, a méně choulostivé druhy želv (např. želva nádherná), mohou zůstat v jezírku. Tedy za podmínky, že jim umožníte plavat v hloubce 1 – 1,5 metru, kde neklesá teplota pod bod mrazu. Jen pozor na překrmování ryb, které při v zimě zpomalují metabolismus a upadají do letargického stavu, připomínající „zimní spánek“. Prospěje jim potrava s vyšším obsahem tuků, které ale nesmí být moc, protože nespotřebovaná se
ve vodě kazí.

Bruslit běžte jinam

U zahradního jezírka nesmíte nikdy připustit, aby se z něj stalo v zimě kluziště. Souvislá vrstva ledu by znamenala, že rostliny a ryby zůstanou bez přísunu kyslíku. A co víc, ohrozily by je na životě nebezpečné plyny, jako je čpavek, metan, sirovodík, jež se v jezírku vytvářejí sice malém množství, ale když nemohou unikat do vzduchu, hromadí se pod hladinou.  vytvářejí.

Při podzimním čištění se totiž nikdy nepodaří vylovit všechny zbytky a k odumírání částí vodních rostlin dochází i přes zimu. Jako prevence, jež sníží organické zatížení vody v jezírku na minimum, fungují bakterie, které tyto zbytky zneškodní. Do jezírka je dodáte prostřednictvím přípravku BAENZY-na zimu. Bakterie byste měli do nádrže nastěhovat přibližně v polovině října. A do třetice nezapomínejme, že led na hladině ohrožuje i rostliny. Pokud bychom dovolili sílící vrstvě, aby pronikla až k rostlinám, zahubila by je.

V kabátě klidně, ale sekerou ne

Pokud dojde na nejhorší a hladina zcela zamrzne, je třeba do prorazit dostatečně velkou díru. Ve filmech a pohádkách řeší podobnou situaci obvykle rybáři, kterým souvislý led brání lovit ryby a tak na něj vezmou sekeru. Vy to nedělejte. Hluk a otřesy způsobují rybám stres a to vede ke zvýšené spotřebě kyslíku. Navíc hrozí, že sekerou poškodíte fólii. Rozumnější je použít rozmrazovač, topné těleso nebo plovák proti zamrznutí, a led můžete rozpustit také horkou vodou nebo rozehřátým železem. Postarejte se, aby otvor znovu nezamrznul.

Zamrznutí hladiny předejdete, použijete-li slámy nebo PET lahví. Před silnými mrazy zakryjte hladinu jezírka polystyrénovými deskami, svazky větviček nebo kousky dřeva. Voda nezamrzne, případně se vytvoří jen nesouvislá vrstva slabšího ledu. A aby mělo osazenstvo jezírka k dispozici dost kyslíku, použijte vzduchovací kameny a kompresor. Voda bude stále v pohybu a proud nedovolí, aby vznikl led. A na jaře zase na viděnou!