Proč prémiová krmiva a na co se dívat? – 1.díl
Ryby jako „němé tváře“ neuslyšíme hlasitě vít, mňoukat, vrčet nebo kňučet, neuvidíme jejich vyčítavé a smutné pohledy jako u psa, aby nám daly najevo svoji nespokojenost se stravou a prostředím, ve kterém žijí, to však neznamená, že bychom směli jejich životní potřeby nerespektovat.
1. díl seriálu o krmivech pro ryby v zahradním jezírku
Ryby jako „němé tváře“ neuslyšíme hlasitě výt, mňoukat, vrčet nebo kňučet, neuvidíme jejich vyčítavé a smutné pohledy jako u psa, aby nám daly najevo svoji nespokojenost se stravou a prostředím, ve kterém žijí, to však neznamená, že bychom směli jejich životní potřeby nerespektovat. Možná začínám docela zostra, ale aniž byste byli výživovými experty, dokážete si představit, že byste žili několik let jen o housce a vodě? Vaše rybníčky nejsou naštěstí plastová hranatá nádrž bez dalšího života a ryby v nich najdou přirozenou potravu, ruku na srdce ale, kolik z vás si hlídá jejich počet a stav po dvou letech provozu? Přirozeně začneme své miláčky přikrmovat, tušíme, že už je jich tam hodně a zde přichází podstatná otázka, čím?
Ryby potřebují stejné živiny jako teplokrevní živočichové, díky své stavbě jsou jim ale ne všechny dostupné ve stejné formě. Nemohou například strávit vlákninu, kaprovité ryby nemají žaludek na rozdíl od lososovitých, příjem krmiva zásadně ovlivňují teplota vody a obsah rozpuštěného kyslíku v ní.
Tak jako člověk i ryby potřebují krýt z krmiva energii na pohyb, zpracování potravy, růst a udržování organizmu a látky jako stavební materiál pro obnovu svalstva, tkání, buněčných mezistěn či pro správnou funkci enzymů, hormonů a vitamínů v procesech vnitřních orgánů. A stejně jako u lidí i u ryb vede nedostatek a přebytek živin k následným poruchám a zatížení vody odpadem, kterým lze zabránit vhodnou skladbou a načasováním krmení.
Ze školy si pamatujeme, že základní skupiny potravin dělíme na bílkoviny, tuky a cukry ty doplňkové skupiny jsou vitaminy a minerální látky s makro a mikroprvky.
Bílkoviny nebo aminokyseliny (AA) využije ryba k tvorbě a obnově vlastních proteinů a krmivo by jich mělo obsahovat okolo 35% pro neintenzivní chov dospělých kaprovitých ryb. Zásadní při posuzování krmiva je skladba aminokyselin, kdy 10 je esenciálních (nepostradatelných, protože ryby tak jako člověk si je nedokáží samy syntetizovat ani ukládat) EAA a jejich poměrové zastoupení v krmivu by se mělo blížit jejich zastoupení ve svalovině ryb, aby byly zpracovány společně a ve vysoké míře. Efektivnímu zapracování AA napomůžeme také dalšími živinami jako tuk a sacharidy, protože jinak ryba proteiny využije jako zdroj energie a následně odbourá jako amoniak do vody. Jako zdroj proteinů v krmivech pro ryby by byla pro svoji stravitelnost nejvhodnější rybí moučka, kvůli ceně se ale doplňuje dalšími živočišnými produkty jako drůbeží nebo krilová moučka, nově pak krmné kvasnice, které se vyznačují mimo vysoký obsah AA a energie rovněž vitaminy řady B.
| Lysin Methionin Threonin Tryptofan Arginin Histidin Isoleucin Leucin Valin Fenylalanin |
cca 5,5 cca 1,8 cca 3,6 cca 0,6 cca 4,0 cca 1,8 cca 2,4 cca 3,8 cca 3,3 cca 6,2 |
Doporučené zastoupení esenciálních aminokyselin v krmivu kapra obecného v g/100g proteinů ve vztahu ke složení svaloviny.
Tuky nebo lipidy mají rovněž stejnou funkci a význam ve výživě pro ryby jako pro lidi. Jsou zdrojem energie, esenciálních (nepostradatelných) mastných kyselin EFA a látek, které jsou součástí buněčných membrán a prekurzory biosyntetizovaných účinných látek. Obsah v krmivu je doporučován na hodnotě 8-10% pro kaprovité ryby, vyšší obsah zvyšuje spotřebu kyslíku a již nezvyšuje využitelnost bílkovin. Některé oleje dokáží ryby přeměnit na jinou pro ně vhodnější formu, takovou, která netuhne při nízkých teplotách vody, některé však ne ( omega-6 a -3) a musí je přijímat v potravě. Nejvhodnějším zdrojem je samotný rybí tuk, moučka a drůbeží tuk.
